Kalendář akcí
<< srpen 2019 >>
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Akce mesíce
Aktuální ceny masa
hledat

cz en 

  • Aktuální dění
  • ČSZM
  • Pro členské subjekty
  • Média
  • Odkazy
  • Kontakt

Aktuální dění

Slovo předsedy

Převzetí velení uprostřed bitvy

datum: 24.5.2006 | Ing. Jaromír KLOUD

Myslím, že ani trochu nepřeháním, přirovnávám-li dění na trhu masem k bitevní vřavě, kdy bojištěm postupují šiky prvovýrobců, zpracovatelů a prodejců, svádějících boj o pozice. Zatímco prvovýrobci dokázali vybudovat společnou taktiku v podobě odbytových sdružení a prodejci uplatňují sílu gigantických maloobchodních řetězců, zpracovatelé mnohdy připomínají roztroušené oddíly, snažící se namísto společné strategie o každodenní šarvátky, sváděné mezi sebou. Z takových šarvátek pochopitelně odchází značně oslabeni, ztrácejíce schopnost aktivního konání. Vše je pak veřejnosti prezentováno tak, že zemědělci se obětují pro udržování české krajiny. Prodejce nikdo litovat nemusí, ti si dokáží budovat obdiv sami. Vždyť jsou levní a ještě levnější. Ano, takové je stručné hlášení z bojiště, obvykle zveřejňované v médiích. Že neobsahuje jedinou větu o dvojích kleštích, ve kterých jsou svíráni zpracovatelé? Tak už to bývá. Když někdo nemluví nahlas a srozumitelně, nebývá slyšen. Že je to naše věc, jak hlasitě mluvíme? Nepopiratelně. Nezbývá proto nežli promluvit hlasitěji. A měl by to být právě Český svaz zpracovatelů masa, kdo by měl nalézt společnou řeč. Chci věřit, že se tak co nejdříve stane, a bude mi ctí, pokud k tomu přispěji svojí osobou a nezklamu projevenou důvěru. Ještě dříve, nežli zmíním vlastní představy o budoucnosti, rád bych i touto cestou poděkoval představenstvu ČSZM a jmenovitě svému kolegovi a předešlému předsedovi, panu Ladislavu Steinhauserovi, za vynaložené úsilí ve prospěch řeznické obce. Pod jeho předsednictvím bylo dosaženo řady významných úspěchů. Mezi odbornou veřejností velice vzrostla prestiž Svazu, jeho články, plné hluboké znalosti a umění zaujmout, vždy nachází mnoho vděčných čtenářů. Též se podstatně zlepšila spolupráce s Potravinářskou komorou. Také na evropské úrovni jsme jako členové CLITRAVI zřetelně vidět. Je toho mnoho, co bych měl zmínit, ale řeknu prostě „Laďo“ díky a jedeme společně dál. Jak jsem se již zmínil, v některých směrech čelíme velice svízelné situaci. Ne právě nejpříznivěji se vyvíjí náš vliv na tvorbu legislativy, taktéž komunikace například s Ministerstvem zemědělství ČR není účinná tak, jak bychom chtěli. Je to logické, jak může být na ministerstvu zemědělství slyšet hlas potravinářů, když obor zpracování potravin nemá zastoupení na úrovni náměstka ministra a přitom obratově zásadně převyšuje všechny ostatní obory? Proč některá vyhláška, než je vydána, má již historickou patinu a z některé ještě kape tiskařská čerň. Není to nešťastné!? Nevzbuzuje to zbytečnou zlou krev, kdy se po straně šušká cosi o podpoře či nepodpoře toho či onoho. Nepochybně se musí všichni zainteresovaní neprodleně posadit ke stolu a věc vyřešit, byť zřejmě nebudou padat samá lichotivá slova. Tak už to ale v životě chodí. Podobně svízelná situace panuje v práci s členskou základnou. Členové ČSZM platí z titulu svého členství nemalé prostředky do společné kasy. Jistě, ti velcí samozřejmě i více. Nesmíme však zapomínat, že platby jsou úměrné velikosti firmy, takže i ti menší musí mít pocit, že Svaz je tu i pro ně. Musíme je proto umět slyšet a své aktivity směřovat i k jejich specifickým potřebám. Nezískáme-li osobní zainteresovanost většiny členů Svazu, nepostoupíme dál. Dovoluji si proto apelovat na přijímání vyvážených rozhodnutí, po kterých nebudou někteří účastníci odcházet rozladěni a rozčarováni. Globálním problémem se jeví současné vztahy s prvovýrobci. Jinak by se kolísající nákupní ceny jatečních zvířat neprojevovaly tak bezohledným způsobem, kdy mnohdy z týdne na týden nastává změna cen či odliv do zahraničí a domácí porážky mají problém zajistit dostatečný nákup. Stabilizaci vztahů s prvovýrobci, vytváření vzájemné důvěry a vzájemnou podporu si kladu jako prvořadý osobní úkol. Také vývoj ve spotřebě jednotlivých skupin mas musíme považovat za naprosto nevyvážený a vyvíjející se nedobrým směrem. Zatímco roční spotřeba bílého masa se za posledních zhruba patnáct let zvýšila z 10 na 22 kg na osobu, spotřeba vepřového neustále osciluje kolem 40 kg a spotřeba hovězího se propadla z 28 na 11 kg. Takovýto vývoj u hovězího je nutno zastavit, protože těžce dopadá nejen na zpracovatele, ale též i výrobce a ve svém důsledku i trvale udržitelný rozvoj venkova i krajiny. Věřím, že najdeme společnou řeč, jak umístit hovězí na trhu a získat podporu legislativy i exekutivy. Umísťování výrobků na trhu je vůbec problematická záležitost. Pokud si někdo z nás myslí, že problém vyřeší toliko vzájemným tvrdým napadáním pomocí levných a ještě levnějších nabídek, v duchu hesla, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu, může mít krátkodobý úspěch, ale hlavně dlouhodobý problém z pokřivených cen, které nebudou schopny absorbovat všechny nutné náklady na zajištění výroby, obchodní činnosti a podpory prodeje. Zejména podpora prodeje je u nás opomíjená a pokud tomu tak bude i v budoucnu, může se stát, že zvítězí podpora prodeje zahraničních značek a pro nás zbude na trhu mnohem méně prostoru. Nežijeme již v časech kapitalismu devatenáctého století. Očekávám proto počáteční iniciativu jednotlivých subjektů, vycházející ze základních pravidel stavovské řeznické a uzenářské cti. Musíme dále posílit spolupráci s Potravinářskou komorou. Musíme docílit účinné medializace našich produktů. Způsob, jakým je doposud prezentována spotřebitelské veřejnosti národní značka kvality KLASA, je natolik „bezzubý“, že se utrácí spousta peněz, aniž by vám konečný spotřebitel uměl vyjmenovat důvody, proč by měl kupovat právě takto označené zboží. Marketingová činnost je vůbec naším velmi slabým místem. I díky její nevýraznosti a porůznu kolujícím polopravdám o špatné kvalitě masných výrobků, prodeje stagnují. Myslím, že bychom si s oněmi stovkami miliónů poradili poněkud lépe, nežli někteří ministerští úředníci. Nikoliv v poslední řadě musím konstatovat nedobrý stav péče o náš řeznický a uzenářský dorost. Být řezníkem přece nesmí znamenat poslední štaci. Naším cílem musí být obnovení stavovské cti, podpořené ucelenými vzdělávacími programy, které přilákají i perspektivní zájemce. Musíme spolupracovat na uceleném systému vzdělávání, začínající vyučením, pokračující rozdělením na manažerský směr a řemeslně dovednostní směr s návazným středoškolským vzděláním, samozřejmě i vzděláním vysokoškolským. Zásadním úkolem je zabezpečení vzdělávání celoživotního, protože i náš obor se mění závratnou rychlostí. Určitě jsem nevyslovil úplný výčet problémů a potíží, který momentálně tíží naše profesní uskupení. Moje úvahy proto považujte za výzvu k zahájení otevřené výměny názorů. Jedno vám mohu slíbit už dnes. Žádný hlas nebude neslyšen, žádná iniciativa nezmizí ve skříni. Ještě jednou děkuji za projevenou důvěru a přijímám výzvu k jejímu naplnění.



  zpět   odeslat

Slovo předsedy

Archiv starších článků

kontakt  |   pro média  |   mapa stránek

Copyright © 2000 - 2006 ČSZM.