Kalendář akcí
<< červen 2019 >>
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Akce mesíce
Aktuální ceny masa
hledat

cz en 

  • Aktuální dění
  • ČSZM
  • Pro členské subjekty
  • Média
  • Odkazy
  • Kontakt

Aktuální dění

Slovo předsedy

Moderní viry

datum: 25.4.2006 | Doc. MVDr. Ladislav STEINHAUSER, CSc.

Virové nákazy straší celý svět. V lednu 2004 vypukla doposud největší epidemie v dějinách internetu – My Doom, v roce 2000 se bleskově rozšířil virus Iloveyou, několik měsíců před ním hrozila světové počítačové síti Melissa. Škody na počítačích, na informacích se rok co rok šroubují do závratných výšek. Kdo je však důležitější? Počítač nebo člověk? Peníze, nebo zdraví? Odpověď je jasná. Při virových chřipkových pandemiích v letech 1919, 1957 a 1968 přišlo o život až 55 milionů lidí. Největší z nich byla pandemie tzv. španělské chřipky v letech 1918 a 1919, která způsobila smrt 20 až 50 milionům lidí po celém světě. Virové nákazy – dnes nejčastěji chřipky, jsou následníky středověkých morových ran „černé smrti“, která jen v letech 1347 až 1352 zahubila na 25 milionů lidí. Byla to celá třetina obyvatel Evropy! Našli jsme cesty, jak těmto „historickým“ bakteriálním onemocněním čelit – hygienou, antibiotiky. Nejčastější virózou jsou tzv. nemoci z nachlazení (common cold), projevující se rýmou a zánětem horních dýchacích cest způsobených rhinoviry, coronaviry. Naštěstí nejsou příliš nebezpečné. Chřipku vyvolávají 3 typy virů, významné jsou typy A a B. Pro potenciální vznik celosvětových pandemií je nebezpečný virus chřipky A. U virů lidské chřipky typu A jsou až dosud známy 3 subtypy, charakterizované zásadně odlišnými povrchovými antigeny, hemaglutininem a neuraminidázou, označovanými příslušnými čísly: H1N1, H2N2, a H3N1. Obyčejná chřipka působí ročně zdravotní komplikace dvěma až třemi milionům lidí. Podle údajů časopisu Science umírá každoročně na světě na onemocnění chřipkou půl až jeden milion lidí. V obdobích chřipkových pandemií, ke kterým dochází při náhlé změně povrchových antigenů virů chřipky A jsou však ztráty na životech mnohonásobně vyšší. Dnešní „moderní“ virové nákazy jsou prozatím ve výsledcích zcela zastiňovány malárií s roční bilancí 300 milionů nemocných a 2 milionů mrtvých. Proč tedy ony dnešní obavy nad ptačí chřipkou, SARS explodujícím během několika týdnů nebo „spící“ ebolou? Vždyť SARS nedosáhl za rok ani tisíce mrtvých, ptačí chřipka způsobila doposud smrt „jen“ několika desítek lidí. Virologové tvrdí, že chřipka vyvolaná novými mutacemi virů propuká asi třikrát za století. Je nebezpečná svojí virulencí, novými variantami, před kterými není náš organismus chráněn imunitou. Kde se tyto „nové“ viry znovu a znovu berou? Chřipkové viry, jako většina RNA-virů, jsou náchylné k mutacím a proto se každoročně objevují mutanty virů typu A i B s mírnými změnami ve skladbě povrchových antigenů. Antigenní změny chřipkových virů jsou systematicky monitorovány více než 150 národními chřipkovými referenčními laboratořemi, které spolupracují s chřipkovou centrálou při WHO (World Health Organisation) - Světové zdravotnické organizaci. Ta každoročně vydává pokyn pro aktualizované složení chřipkové vakcíny. Současně, a to je velmi důležité, kontrolují, zda se někde neobjevil virus chřipky A se zcela novými povrchovými antigeny Proti takovému, svým antigenním vybavením zcela novému viru, by bylo očkování vakcínou, obsahující až dosud cirkulující kmeny, neúčinné. Takový virus se objevuje náhodně a nepředvídaně, v populaci se bleskově šíří a vyvolává celosvětovou pandemii, provázenou nejen vysokou nemocností ale i úmrtností. Nebezpečí vzniku pandemie hrozí, jak již bylo řečeno, výhradně viry chřipky A náhodnou rekombinací lidských a zvířecích virů chřipky. Důležité je, že zejména u domácích i divokých ptáků existuje celá plejáda virů chřipky A s širokým repertoárem různých druhů hemaglutininů a neuraminidázy a dále, že genom chřipkového viru není celistvý, ale sestává z 8 oddělených genů. To umožňuje při současné infekci dvěma různými viry chřipky A vznik náhodných kombinací zvířecích genů (především prasečích a ptačích) s geny lidských chřipkových virů. Geny lidských virů tak získají „novou tvář“, virologové tuto změnu označují jako „shift“. Na vlastnosti shift viru není imunitní obrana organismu člověka připravena – nemoc propuká v plné síle. Přenos infekce z ptáků na prase a mezidruhový přenos nákazy mezi prasetem a člověkem byl jednoznačně ověřen. Při vzniku pandemických kmenů bylo prase považováno za jedině možného prostředníka vnesení genů ptačích chřipkových virů do virů lidských. V roce 1997 však došlo v průběhu epizoocie chřipky mezi drůbeží v Hongkongu k přenosu ptačí chřipky (subtypu H5N1) na lidi. Z 18 nakažených osob plná třetina zemřela. Jen díky okamžitému zásahu státních orgánů zdravotního a veterinárního dozoru byly vybity všechny chovy kuřat v dané oblasti (asi 1,5 milionů kuřat) a možnost dalšího šíření nové nebezpečné mutace čistě ptačího viru byla včas zastavena. Další epizoocie chřipky mezi drůbeží v Hongkongu způsobená stejným subtypem H5N1 se objevila znovu v roce 2001 a na sklonku roku 2003. Ptačí chřipka zdecimovala na počátku roku 2004 chovy drůbeže v Thajsku, které je čtvrtým největším exportérem drůbeže. Rozšířila se velice rychle do sousedních zemí, kde vojáci, trestanci a speciální asanační skupiny utratily 15 až 20 milionů kusů drůbeže, z toho Thajsko 11 milionů. Další vlna nákazy se rozběhla v Číně s se stěhovavým ptactvem se virus rozšířil přes Rusko, Turecko do Evropy. Bylo otázkou času, kdy bude virus prokázán i u nás. Důležité je, že zatím nebyl izolovaný kmen, který by vykazoval znaky kmenů lidských, tedy že by došlo k šíření virů mezi lidmi zájem - nebyl zjištěn mezilidský přenos. Laboratorní a klinické výzkumy však naznačují, že právě tento ptačí virus chřipky by se mohl stát novým pandemickým kmenem chřipky lidí. Někteří odborníci již dokonce tvrdí, že virus již svoji šanci promarnil. Doufejme, že mají pravdu. Zdroj těchto nových i starých chřipkových nákaz pochází ze zemí s vysokou lidskou populací a jednou z největších koncentrací chovů zvířat přímo v domácnostech. Z míst nejvyšší produkce levného drůbežího masa dokonce exportovaného po celém světě. Z oblastí kde je mezi obyvateli obecně nízká úroveň hygieny a kde jsou základní veterinární hygienická opatření v chovech zvířat velmi často banalizována a přehlížena. Rizika vzniku dalších a dalších typů a subtypů nejen chřipkových virů jsou vysoká. A u nás? Budeme se muset naučit i s novými importovanými chřipkovými viry žít, naučit se jim bránit.



  zpět   odeslat

Slovo předsedy

Archiv starších článků

kontakt  |   pro média  |   mapa stránek

Copyright © 2000 - 2006 ČSZM.