Kalendář akcí
<< srpen 2019 >>
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Akce mesíce
Aktuální ceny masa
hledat

cz en 

  • Aktuální dění
  • ČSZM
  • Pro členské subjekty
  • Média
  • Odkazy
  • Kontakt

Aktuální dění

Slovo předsedy

Vegetariánství

datum: 18.8.2004 | Doc. MVDr. Ladislav STEINHAUSER, CSc.

Slovo vegetarianismus pochází z latinského slova vegetabilis - rostliny a vegetare - růst, rozvíjet se, případně vegetus - plný života. Na zeměkouli byly a jsou regiony, kde lidé konzumují tradičně maso, stejně jako oblasti, kde se lidé živí převážně ovocem, zeleninou, obilninami – rostlinnými potravinami. Souvisí to především se zajištěním potřebného energetického příjmu nutného k přežití v různých teplotních podmínkách a celoroční dostupností potravin včetně možností jejich uchovávání. Je jisté, že k vegetariánské výživě jsou ideální podmínky v subtropickém a tropickém pásmu. Naopak v oblastech severských až subarktických tradičně nevhodné, kde obyvatelé preferující maso jako nezbytný zdroj výživy, zvláště v období dlouhého vegetačního klidu. Ve všech kulturách a civilizacích především v jižních a východních zemích známe filozofy, lékaře, kněží a významné osobnosti, kteří propagovali, a co je důležité, i sami přísně dodržovali vegetariánský způsob života - Pythagoras, Sokrates, Platón, Hipokrates, Ovidius, Seneka, král Ašóka, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Newton, Goethe, Wagner, Lincoln, Nietzsche, Voltaire, Shaw, Gandhi, Tolstoj, Gorkij, Nurmi, Albert Schweitzer a Albert Einstein, dnes Johny Cash, Paul McCartney, George Harrison, Donovan, Sting a jiní. Vegetariánství však bylo a u řady lidí je i dnes, spojováno s jistou pózou, výjimečností a zviditelněním ve společnosti, kterou však nacházíme u všech lidských činností, vegetariánství nevyjímaje. Vegetarismus přišel do antického Řecka z Asie od brahmínů, jogínů a vyznavačů buddhismu. Římané, jak je známo, byli naopak velkými milovníka masa, kultu síly. Kořeny vegetarismu, tak jak ho známe nyní, nacházíme v 19. století v Anglii pravděpodobně importované jako životní styl Angličanů žijících dlouhodobě v Indii. Již v roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo - vegetarián. Vegetariánství rozdělujeme do tří základních skupin: ovo-lakto-vegetariáni - nejedí maso ani ryby, ale jedí vejce, mléko a produkty z nich vyrobené, lakto-vegetariáni - nejedí kromě masa a ryb ani vejce. Vegani, nejedí žádné výrobky živočišného původu, tedy ani máslo, mléko, med, jejich podskupinou jsou vitariáni, kteří konzumují vše jen syrové bez tepelné úpravy a fruitariáni, kteří jedí pouze syrové ovoce. Vegetariáni dnes obhajují svoji pozici a získávají nové příznivce na základě následujících zásad a tvrzení: Etickým důvodem pro vegetariánský styl života je mravní a filozofický způsob života. Poznání, že i ostatní tvorové cítí a že jejich pocity jsou podobné našim, snaha řešit problém násilí ve svých vlastních srdcích. Mahátma Gándhí prohlašoval, že etické principy jsou pro celoživotní rozhodnutí k přechodu na vegetariánství silnější podporou nežli zdravotní důvody. "Cítím", řekl, "že duchovní pokrok na jistém stupni vyžaduje, abychom přestali zabíjet naše bližní tvory pro uspokojování tělesných potřeb." Podporu etických stránek vegetariánství je dnes možné najít v hnutí Different Life. Impulsem pro jeho založení v roce 1993 byla potřeba především mladých lidí se vyjadřovat, diskutovat, přijímat a poskytovat informace o věcech, které se v industriální pojetí světa odsouvají na vedlejší kolej. Vegetariánství propaguje svůj styl života poukazováním na dnešní ekonomické aspekty zemědělství, potravinářství a ochranu životního prostředí. K vyprodukování 200 g bifteku, je třeba obilí, které by nasytilo 45 až 50 lidí obilnou kaší. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovězího masa nebo 10 tun brambor. Vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. Přeměna lesů na pastviny slouží k chovu dobytka nakupovaného firmou McDonald´s na výrobu hamburgerů – konstatují webové stránky propagující vegatariánství. Ve všech světových náboženstvích nacházejí vegetariáni „podporu“ odmítáním zabíjení živých tvorů. Jejich výklad je však i z pohledu duchovních, v jejichž řadách mají mnohé zastánce, zjednodušený a jednostranný. Zdravotní důvody přechodu na vegetariánství vidí ve vyvrácení kultu masa a hledáním souvislostí mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy, ischemickou chorobou srdeční, vysokou hladinou cholesterolu, artrózou, nádory a rakovinou. Vznik těchto polyfaktoriálnch nemocí však souvisí nejen s nadměrným příjmem živočišných bílkovin, tuků, ale i způsobem života. Je faktem, že životní styl vegetariánů tkví nejen odmítání masa, ale i abstinenství, nekuřáctví a vyhýbání se stresovým situacím a naopak vyhledáním sportu a duševní hygieny. Kult masa je ve společnosti dlouhodobě zakořeněn jako zdroj fyzické síly. S technickým rozvojem však sám kult síly postupně pozbývá na významu, do popředí se dostává fyzické zdraví a rozvíjení duševní kondice. Je ale těžké vyvracet obě krajní pozice. Hnutí Different Life, ale i další často využívají skandálů v produkci a zpracování masa. Je třeba přiznat, že upozorňování na některé problémy, které byly dlouhodobě odkládány a neřešeny možná jen z ryze ekonomických důvodů, přinesly obecně pozitivní posun v současném praktickém konání i myšlení lidí, kteří vegetariánství sami odmítají. Vědecké články o vegetariánské výživě často provázejí připomínky nebo varování v souvislosti s možným nedostatkem životně důležitých složek výživy. Obvykle jsou to názory lékařů podporující přirozenou kombinovanou výživu. Je však mít i zřeteli, že stále se rozšiřující řada syntetických preparátů dnešní farmacie umožňuje i extrémním skupinám vegetariánů – veganům deficit vitamínů, minerálů a některých esenciálních aminokyselin nahradit. Tato cesta je však vegetariánským hnutím odmítána. Proč reagovat na současné bilbordy visící po celé republice. Jsou stejně jako před dvěma lety financovány panem Petrem Vachlerem, prezentujícím se na serveru Zvíře v tísni. Proč mnu vyvracet jeho názor? Proč je vyvracet kterékoli straně, která je o své pravdě skálopevně přesvědčena? Proč diskutovat o problému jestli trávicí ústrojí člověka je uzpůsobeno na stravu masitou či rostlinnou? Jako veterinární lékař si myslím, že pravda je uprostřed. Člověk je přece po tisíce generací adaptován na stravu kombinovanou, pestrou, vyváženou a plnohodnotnou. Najít tuto hranici a zobecnit ji je však těžké. Každý člověk si ji musí najít sám individuálně, s ohledem na své aktivity, věk, zdraví, ale i klimatické podmínky kde žije, dokonce s ohledem na sezónní výkyvy. V kultu vegetariánství dnes jistě svoji roli hraje nejenom „módnost“. S rozvojem techniky skladování potravin, mezinárodním obchodem a celoroční dostupností čerstvé zeleniny, spolu se snížením energetické náročnosti výživy lidí z důvodů lepších bytových podmínek, nižším fyzickým zatížením, systémem speciálních stravovacích služeb jsou vytvářeny podmínky pro rozvíjení vegetariánství po celé planetě. Tedy i v oblastech, kde vegetariánství doposud dobré podmínky dlouhodobé nebo alespoň celoroční trvání nemělo. Současnou propagaci vegetariánství mezi mladými lidmi není možné jen jednostranně odmítat, je třeba je alespoň chtít pochopit, porozumět jejich potřebám a názorům, které se možná liší od našich. Ale kdo ví, jestli se jejich pohled na maso časem nezmění? Kdo ví, kam se bude vyvíjet i náš obor? Nakonec – ještě krůček, a některé masné výrobky budeme schopni do vegetariánského jídelníčku směle zařadit sami.



  zpět   odeslat

Slovo předsedy

Archiv starších článků

kontakt  |   pro média  |   mapa stránek

Copyright © 2000 - 2006 ČSZM.